• Zabírají asi 40% povrchu planety a nachází se mezi obratníky.
• Průměrná teplota je vždy minimálně 18°C.
• Je zde nepřetržité vegetační období, které je ovlivněno množstvím srážek.
• Na jaře a na podzim, kdy Slunce vrcholí nad rovníkem, jsou tropické deště obzvlášť mohutné = zenitální deště.
• Vzduch se neustále otepluje a stoupá vzhůru.
• Díky odvádění vzduchu od rovníku zde vzniká oblast trvale nízkého tlaku vzduchu a oblast trvale vysokého tlaku vzduchu.
• Od obratníkových oblastí zde vanou pasáty, které se vlivem rotace stáčejí : na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo.
• Opačným směrem, od rovníku k obratníkům, zde vanou antipasáty.

• Průměrná měsíční teplota je zde 24 - 28 °C a srážky 1500 - 2000 mm ( na návětrných stráních i více ).
• Je zde skleníkové klima a to vytváří ideální podmínky pro vegetaci.
• Rovníkové řeky obsahují veliké množství vody a to díky vydatným srážkám. Nejvýznamnější, největší a nejvodnatější řekou je Amazonka, kolem které se vyskytují tropické deštné pralesy.
• Těží se zde kaučuk, vzácné dřeviny a dříve se zde těžil i palmový olej. A vyskytují se zde značné zásoby nerostných surovin.
• Vlhké tropy neznají roční období.

3.2.1 Tropické deštné pralesy

• Jsou rozšířeny především v oblastech východních okrajů pevnin, kde pasáty vanou z oceánu na pevninu. Na západě je podnebí suché a horké.
• Tvoří přibližně 1 / 5 všech lesů na Zemi.Rozkládají se kolem Amazonky.
• Vyskytuje se v nich více jak 4 000 druhů keřů a stromů, tvoří se zde 4 – 5 rostlinných pater. Dosahují výšky až 60 m.
• Tvoří jedno z nejstarších a nejbohatších přírodních prostředí na světě.
• Pokrývají přibližně 6 % zemského povrchu.
• Jsou domovem více než poloviny rostlinných a živočišných druhů a představují obrovské bohatství pro celou naší planetu.
• Jsou tvořena převážně listnatými a stále zelenými stromy, které rostou po celý rok a jsou schopny tloustnout.
• Daří se jim v místech s teplotou okolo 25 °C, kde každý rok srážky dosahují 200 cm.
• Podle odhadů jakýchkoli 100 000 km² deštného pralesa obsahuje 750 druhů stromů, 1 500 druhů ostatních rostlin, 400 druhů ptáků, 150 druhů motýlů, 100 druhů plazů a 60 druhů obojživelníků.
• Hmyzích druhů je zde tolik, že je nemožné je spočítat a naopak savci jsou zde relativně málo zastoupeni.
• Podmínkou pro deštné pralesy je hlavně sucho, rostou ve Střední a Jižní Americe – největší deštný prales se nazývá selva ( povodí Amazonky, Afrika, povodí Konga, Madagaskar, … )

Rozmístění pralesů ve světě :

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/9/99/Tropicke_lesy_sveta.png

Deštný les v Africe:

Zdroj: http://www.afrikaonline.cz/image/picture/200511251027_tropy_africa.jpg

Typy deštných pralesů:

• Nížinné deštné pralesy
  – Nejrozšířenější a nejzranitelnější
• Mangrovové deštné lesy
  – rostou v pobřežních mokřinách ve slané vodě
• Horské deštné lesy
  – rostou ve vyšších nadmořských výškách
  – bývají často zahaleny mlhou
• Monzunové lesy
  – nacházejí se ve vlhkých tropických oblastech
  – procházejí výrazným obdobím sucha, které trvá minimálně 3 měsíce

Jak deštný prales funguje:

• Déšť je zachycen listy ( některé rostliny vodu sbírají )
• Voda stéká do úžlabí lodyh až k půdě lesa. Zem ji vsákává.
• Část vody odtéká potoky a řekami zpět a obrovské množství vody vstřebávají kořeny stromů.
• Strom dokáže vypumpovat vodu až do výše 65 m svého kmenu.
• Voda se odpařuje s korun stromů, tím vznikají mraky, které obsahují víc, než jednu miliardu litrů vody.

Vrstvy deštného pralesa:

• 1) Vyčnívající rostliny
  - Stromy dosahující výšky 100 metrů ( průměr 50 ).
• 2) Vrstva A
  - Stromy s průměrnou výškou 40 m, velmi rozložité.
• 3) Vrstva B
  - Stromy dosahující výšky 15 – 30 metrů.
• 4) Vrstva C
  - Stromy vysoké 5 – 20 m, husté koruny brání pronikání slunečních paprsků.
• 5) Vrstva D
  - Keře, odrostky, malé stromky, palmy a vysoké byliny.
• 6) Vrstva E
  - Semenáčky stromů a běžné byliny.

Stromy se dělí na tři patra:

• 1) Stromové ( vrchní ) – ptáci, hmyz, opice, žáby, lenochodi.
• 2) Keřové ( nižší ) – rostliny, hmyz, hadi a menší ptáci.
• 3) Bylinné ( lesní podrost ) – rostliny, houby, hmyz, šneci, měkkýši, velké kočky, tapíři, pekari

• Překrývá (spadá do něj) biom savan
• Pravidelně se zde střídají zimní období sucha a období letních dešťů.
• Letní období dešťů – je nejbohatší na srážky na jaře a na podzim, ale s rostoucí zeměpisnou šířkou srážek ubývá a zimní sucha jsou stále výraznější.
• Teplota je zde 40 – 50 °C ve stínu, přičemž v noci klesá na 10 °C a na okraji pouští až pod bod mrazu. Období dešťů provázejí časté bouřky s odpoledními lijáky.
• S poklesem vzdušné vlhkosti se mění i tvar krajiny.
• Řeky:
  -Půl roku zde trvá období tzv. zvýšených průtoků
  -Další půlrok trvá období průtoků rozkolísaných
  -Tam, kde řeky pramení je po celý rok průtok stabilizovaný
  

  -V Africe = vádí
  -V Austrálii = creek

• Typická plodina – kávovník
  -K růstu potřebuje minimální teplotu 18 °C.
  -Vyžaduje kvalitní půdu a srážky okolo 1 500 mm ročně.
  -Největšími světovými exportéry jsou Brazílie a Kolumbie

• travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí
• období dešťů a období sucha
• traviny a dřeviny se vzájemně potlačují a vytvářejí tím podstatu savany
• savany podle délky období sucha:
  -vlhké savany
  -suché savany
  -trnité savany
  -zaplavované savany

Vlhké savany

• vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů
• v území s 2 až 3měsíčním obdobím sucha
• výskyt
  - v Africe v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa až do jižního Súdánu
  - v J. Americe - orinocké llanos, brazilské campos a guayanské náhorní savany
• vegetace: 2-4 metry vysoké traviny, ojedinělé stromy
  - Stále zelené lesy vlhkých savan tvoří 2 patra :

  • Svrchní – v období sucha opadává
  • Spodní – je trvale zelené
  =>Galeriové lesy – trvale zelené, rostou v údolích

Suché savany

• další pokles srážek
• využití: pro pastvu dobytka
• 1. v súdánské zóně a ve východní Africe
  -vegetace: vysoké traviny a ojedinělé stromy (baobaby)
• 2. v Austrálii v Arnhemské zemi a ve vnitrozemí Queenslandu
  -vegetace: blahovičníky

Trnité savany

• v sahelské zóně na jižním okraji Sahary, v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari
  => v aridních oblastech střídavě vlhkých tropů
• množství srážek 300-400 mm za rok
• vegetace: akácie a prořídlé traviny

Fauna savany

• optimální životní prostředí pro býložravce
  =>krypsis = přizpůsobení zvířat proti predátorům ( srstí, rychlým pohybem)
• Afrika:

  -býložravci: zebry, žirafy, antilopy, pakoni, nosorožci, sloni, buvoli
  -šelmy: lev, levhart, gepard, pes hyenovitý
  -endemičtí ptáci: hadilov písař, čáp marabu, pštros

• Jižní Amerika:

  -velcí kopytníci chybějí - pouze jelínek pudu
  -mravenečník, pásovec, puma, jaguár, vlk hřivnatý

• Austrálie:

  klokan, koala, mravenečník, pes dingo, emu hnědý

Sahel "břeh"

• Krajinný typ v Africe na jižním okraji Sahary
• Přechodné území mezi pouští a savanou
• Zahrnuje - 300 pás stepí a savan táhnoucích se napříč kontinentem od Z k V,
• Mauretánie, Senegal, Mali, Burkiny Faso, Niger, Čad, Súdán, Etiopie
• Roční srážky 100-500 mm naprší v pravidelných obdobích dešťů trvajících i 3 měsíce
• 3 roku tu vane suchý severovýchodní pasát
• suché klima => suchomilná vegetace umožňuje pastevní chov dobytka
• v posledních letech katastrofální sucho
  -zhoršení životních podmínek v Sahelu (sucho, nedostatek vody)
  -6 milionů lidi je ohroženo smrtí hladem
  => vypracován dlouhodobý plán rozvoje ve spolupráci států Sahelu a mezinárodních

Kácení lesů

• Kdysi pokrývaly pralesy 14% zemského povrchu.
• Za posledních 200 let, a především od roku 1945, se tato plocha zmenšila na polovinu.
• Tropické pralesy byly zničeny rychleji než jakákoliv jiná přírodní společenství.
• Z celkové rozlohy pralesů, která činila 900 milionů hektarů, je každý rok zdevastováno nebo ohroženo 20 milionů hektarů.
• Pralesy jsou ve skutečnosti odsouzeny k ničení a postupnímu zániku

Malárie – spavá nemoc

• Vážné a v tropech velice rozšířené onemocnění.
• Onemocnění parazitní.
• Ohrožuje nejčastěji cestovatele tropů a subtropů.
• Příznaky : zimnice, horečky, silné pocení.

Tropické cyklony

• Cyklóna = takto označujeme frontální systémy ( tlakové níže )
• Tropická cyklona – se vyskytuje v tropech a nebo v místech s teplou mořskou vodou ( nad 27 °C ), která se vypaří, vodní páry stoupají vzhůru a zkondenzují.
• Velikost síly cyklony ( nebo také hurikánu ) závisí na rozdílu teplot vody a troposféry a to tak, že čím větší je ten rozdíl, tím má cyklona větší sílu.
• Tlak v cyklonách je okolo 850 hPa.
• Pohyb cyklony určuje pevnina.
• Nejnebezpečnější jsou cyklony mezi Madagaskarem a Mosambikem = cyklona se odsud nemůže dostat a setrvává zde velice dlouhou dobu.

Zemědělství – přílišné využití půdy

• Půdou se zbytečně plýtvá při zemědělství a neuvědomujeme si ohromné následky, které toto plýtvání přináší a za delší časový úsek ještě přinese.